
Chci aby mě chytil za ruku a řekl já nikam neodjíždím
dá se říct že se nacházím v hysterii už asi pátý den a nebude to jiné až do konce tohoto týdne
víte,neumím si to představit protože je to nepředstavitelné
brečím večer,hroutím se ráno zase totiž cítím jak odchází půlka mého života
nesnáším ty pocity odjezdu které jsem zažila tak zkurveně často
už se nikdy nebudu zamilovávat protože už z toho budu mít kurevský strach
co se stane co bude co budu já dělat jak to bude až někdy přijede do hajzlu!!!!???
jistota něčeho?neexistuje
jistota lásky?v žádném případě
nikdy jsme se navzájem neměli ale já ho měla a ať si každý myslí co chce
bylo to něco co jsem věděla že tady je
je lehčí nebýt s ním měsíc než vědět že nemůžete vůbec
no a navíc jsem potkala svého osudového muže teď o víkendu
shoduje se to se vším s čím má a děsí mě že zrovna teď když má on odejít
jenomže teď se zrovna cítím že bych pro něho dokázala udělat cokoliv a miluju tak moc že i kdyby se stalo cokoliv já budu milovat pořád
nikdy nepřijde na to že ve mě má něco co nezná
nikdy nepochopí proč brečím
a nikdy nepochopí že na něho budu klidně čekat roky
jakože za to nestojí ale mě stojí za všechno
před rokem jsem řekla že odjezdy vždycky aspoň změní stereotyp
ale mě tenhle stereotyp tak kurevsky baví,mám všechno co jsem kdy chtěla
mám všechno co jsem v lednu neměla a psychicky se hroutila
po té dlouhé,hysterické,ubrečené,vyděšené a unávné cestě to mám
a omlouvám se ale nevzdám se toho
a nikdy toho jirku nepřestanu opěvovat
a tohle si pusťte fakt ale
_____________________________________________________________
chci se s ním tahat nocí v měsičním svitu
chci na něho mávat když ho potkám
chci se mu smát když si ze mě dělá srandu
chci se vedle něho probouzet
chci si s ním střídat láhev vína
a nebo aspoň chci aby se se mnou rozloučil...