
tak jsem si opět odžila rok v lásce
opět jsem si to prožila s člověkem na kterého nikdy nezapomenu
a je mi opravdu do breku
nedokážu přežít to když se mě dotýká někdo jiný a když mě líbá někdo jiný
měli jsme se spolu opravdu krásně
i když jak říkám jsme se neměli
je čas dát ultimátum a pak odejít s pocitem prohry
možná není čas na nic možná se už ani nepotkáme
naše telefoní čísla v mobilu leží ladem a touha se asi zmenšuje
snažím se neusínat ve vzpomínkách a snažím se odpoutat
jenomže je to přece zase člověk o kterém řeknu miluju tě
a nevím proč ten rok má být nějaká hranice
tenkrát to skončilo
jenomže tenkrát mě nedržel za ruku a nikdy neřekl že mě má rád
a taky mi nikdy neubhlížil
místo toho tento muž mi zlomil srdce a láme ho stále dál
a tak před rokem v nočních hodinách mi podal ruku a já se ji teda ted chci pustit
i když netoužím po ničem jiném abych ji mohla držet dál
ale to by on musel chtít a dokázat to a nebát se
je zvláštní jak daleko jsme od sebe ale kolik životních rad bych mu já mohla dát
je zvláštní že já se nebojím i když jsem žádný zkurvený vztah ještě nikdy neměla
a řídím se vašimi radami říkali padej od něho
tak já teda běžím jen se ptám proč pořád stojím
budu ležet v trávě a snít o někom koho teda hrozně potřebuju i když je hned vedle
budu snít o tom že mě chytne za ruku a bude mít rád a zase s ním třeba prožiju nějakou roční kapitolu v mém životě,jenomže už se nikdy nebude moct stát tak moc jako tentokrát se stalo
třepou se mi ruce strachem z toho všeho a cítím na sobě vůni někoho jiného a chce se mi z toho vracet
nejsem zázrak ale pro něho jsem byla a možná mu to někdy dojde že mě neměl pouštět
ale asi nedojde
tak jsem zas jednou milovala no...
beru 2litry slivky a jdu se zahrabat