už zase cítím ten třepot v rukou,který chtě nechtě oznamuje problém
který dává najevo že to není v pořádku
zase mě pohltil ten strach který nedokážu zahnat a dostat ho sebe
zase se mi v hlavě rojí miliony myšlenek nemůžu nedokážu nezvládnu a tisíce dalších slov podobného významu
zase prosím a ptám se proč
uvědomuju si že to co mám je nic a nevím proč
nevím proč se mi ze života ztratily všechny ty důležité věci
a proč teda ten kdo to prý řídí tohle kurva dělá
jak slyším že ony se smějou a mají to co potřebují
a já nemám nic
kdysi sem tančila
kdysi jsem jezdila do druhého domova a tam měla všechno-nemám
kdysi sem ho neznala a život byl snažší
takže z čeho mám hledat ten optimismus
kdybyste mě některý den nepotkali tak já za to nemůžu
