chtěla sem utratit všechno co sem měla a dopřát si všechno o čem sem snila
chtěla sem své ztroskotané nervy utěšit ve víne díky bohu to sem učinila
zasmála jsem s bývalým spolužákem štěstí a slávu na něho:D
a pak zas všechno aaaaaaaaaaaaaa
Měla bych si se světem ujasnit pravidla
on mě alespoň jednou za měsíc to co chci a ode mě pak může čekat to nejlepší chování
jakmile začnu snít a plánovat je všechno jasně nemožné
jen nechápu jedno,já snížila své nároky na muže na naprosté minimum,ani to nemohu mít? tak ať si ten zkurvený svět zlomí vaz a táhne nebo je to osud nebo štěstí nebo co to kurva tady kolem pořád je
a tak jsem popřála svému kdysirandeklukovi všechno nejlepší a řekla že ho mám ráda protože mám strašně(on si ale myslí pravý opak) a nejkrásnější moment včerejšího večera byl on a to že mi zas někdo dokázal říct že mě má rád
a až zas někdy budu svobodná tak s ním půjdu kamkoliv protože bych ho ulíbala k smrti a nechápu proč když nenávidím jeho povahu
pak sem šla domů přes celé město a brečela jsem a stoupla jsem si doprostřed hřbitova a proklínala všechno co sem jen mohla
protože tohle už je naprostý vrchol
kdysi sem v boha věřila a kdysi mi ta víra pomáhala
nerada bych někoho urazila ale už nikdy v životě!!!! nebudu věřit v něco co je tak zkurveně neexistenčí a neschopné se mnou spolupracovat
a na dušičky se budu modlit jen za ty které mi ten ..... vzal a ne za to abych věřila v lepší zítřky
nepřijdou,nebudou
limit mám do konce roku pokud mě nic nepotká balím si kufry a s největší vážností ukončím studium,obejmu náš park,donesu víno sousedovi na rozloučenou,obejmu tu hosposdu,jemu řeknu s prázdným výrazem sbohem a pojedu si do svého krásného světa
a pak se budu jen smát jak najednou bude postupně lidem docházet kde sem
teď se nikdo nestará že
udělejte ze mě něco jiného a nebo mě nějak dostaňte z toho špatně točícího světa mám tak hrozný strach

nemám už slov na ta slova