close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Říkám jen tak potichu,ve své vlastní hlavě,změň i to nezměnitelné když je dnes 21.března

21. března 2011 v 16:30 | Allis |  Místo pro vypsání..
jelikož je první jarní den
ležím v posteli zasypaná miliardou polštářu a dívám se jak mi přes žaluzie prosvítá slunce
říkám si že studené chumelenice kdy byl svět jedno velké tajemství jsou pryč
a taky mrazy a neosobní počasí kdy se lidi od sebe odpoutávají a padají na ledu jako ve svých vlastních životech
že jsme zase přečkali jedno období,uvědomujete si to?
usmívám se na dokonalé sněženky a bledule a kochám se tím že jsem všechno přežila
že jsem přežila stupně pod nulou,když mi sníh odporně foukal přímo do obličeje a kdy jsem ani nemohla poznat lidi kteří okolo mě procházeli
seděla jsem v hodpodě a dívala jsem se přes okno do toho bílého světa a čekala na změnu kterou přinese jaro
a pak mi vlastně došlo že žádnou změnu nepřinese
a že i přes to že příroda okolo nás prochází změnami každý den, naše životy zůstavají pořád stejně
ať prší,je sněhová vánice,hladíte sněženky a nebo se utápité ve 40stupňovém vedru
pro mě bude pořád nepopsatelně těžké hnout se v životě z místa na kterém jsem teď
rozjet ten vlak a opustit věci co mě ničí
zbavit se bezmoci a zapomenout a vyřešit nevyřešitelné
chci být jako jaro,léto,podzim nebo zima
něco co se pořád neustále mění a nedokáže zůstat na jednom jediném místě v určitém stádiu,stavu,rozpoložení
nebo sněženka co na jaře vyeze a kochá se a pak je zničena ale svůj cíl splnila
a nebo moje malinké děti rostlinkové rajčátka a papriky které se dnešním dnem oficiálně ukázaly světu
a jsou tak nádherné,jsou to moje děti
je to totiž jediná věc,která má v mém životě daný cíl,účel a smysl
rozumíte pěstovat pro radost a pro dokonalost a dostat z toho ten pravý prožitek
těším se až otevřu po dlouhé zimě svoji chatičku a uvedu ji do jarního pořádku
těším se až si vychutnáme lahváče a cígaretu na trávě
a čtu tady ve všech těch článcích kolikrát už sem ho chtěla opustit a kolikrát sem to myslela vážně
jenomže on a já nejsme ani jaro,ani léto ani podzim ani zima nebo ta sněženka nebo ty moje rostliny
my sme ti co se kdysi potkali,co se sebou počítají když se potkají někde teď,ti co se mají vlastně rádi ale nikdo to okolo nesmí vědět a to co si navzájem říkáme že nechceme oba dva ve skrytu duše chceme
a my spolu dokážem mít fajn léto
jenomže co když už je opravdu na čase to léto prožít s někým kdo bude vždycky tam kde ho budu potřebovat a kdo mě dokáže utěšit a obejmout když to potřebuju
a já to potřebuju po tom všem
po tom co sem udělala v únoru,kvůli tomu co sem v únoru ztratila
(to co musí být zahaleno tajemstvím)
tak jen do toho,první jarní den,a já jen ulehnu v tichosti s čajem do postele a dám si paralen a budu se zase okolo sebe jen rozhlížet a hledat nepatrné vzpomínky jeho z pátečního večera
tak jak už to dělám rok,tak jak to budu dělat ještě nekonečně dlouho
na to jak sem si vždycky myslela že jsem silná,zjišťuju že jsem naprosto neambicizoní člověk a někdo kdo vůbec nedokáže jít za tím co chce
jo chtěla jsem jeho..a to sem si splnila v takové podobě v jaké to mám,a to je ten důvod,byl to jediné co sem si vydupala a co jsem svým způsobem dostala,proto ho nemůžu ztratit
někdy vám to celé povyprávím
a pamatujte,první jarní den v roce 2011 už nikdy znovu nezažijete
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me