
týden plný otáčivých vzpomínek
vrtkavých pocitů
chtíčů a strachu
odhodlání a největší zbabělosti
a i když celou tu dobu sečkávám ve vytrvání v tom říct tak a je to tady utíkejme teď oba dva
a potom se zase rozbrečím a řeknu tak a nikdy to nedokážu
nerozebírejme můj strach z toho jak víc mě to může zničit
nebo strach z toho že to opravdu nikdy nedokážu a že to nikdy neskončí
a tak se chci vedle něho jen probudit a říct mu,jsme tady kde jsme a pokud tvoje láska ke mě není ani tak z poloviny silná jako ta moje....tak....
nebo mám čekat na to až se pán uráčí jak sám řekl a bude chtít se o svou dívku starat ve všech směrech?
jak dlouho?
stalo se vám někdy že slova miluju tě vůbec nevyjadřují tu lásku cit a oddanost tak jak ji doopravdy cítíte?
zítra-neškola,narozeninová oslava,zahrádka
sobota-rozuzlení,zauzlení ale hlavně svoboda v rock n rollu
neděle-umíráme
a já mám prý mít zase tvář kdy jsem odtažitá,nezajímám se o osobu vedle mě a nejevím zájem a nemusím vlastně ani zdravit
a pak se na něho podívám a řeknu tak..sedněme si do kruhu a na férovku slečno no sebe myslím proč ho milujete?
co když jsem na svět přišla jen proto abych ho poznala,zamilovala se do něho,prožila to co jsem prožila a pak postupně přišla na to,že další povnnosti už nemám a umřu?