tak...sedím na sedačce čumím do světla lampy a v hlavě se mi odehrává jeden příběh...
Dívka,pozvaná rande,smluvená hodina.
Večeře,romantická krásná večeře při svíčce s neodolatelným menu.Luxusní víno je rozlíváno do vysokých sklenic,samozřejmě dokonalá značka vína.
Na stůl se přináší dokonalé večerní menu,letmé pohledy,úsměvy,konverzace tak nesmělá až dokonalá.Dezert.Svíčka nezhasíná.
První letmý dotek rukou přes stůl,úsměv,věta:dnes večer jsi tak krásná.
Jedno víno stačí,půjdeme se projít co říkáš.
A tak si kráčejí ruku v ruce nočním městem,společně na půl vykouří cigaretu,po syté večeři,puliční lampy na ně vrhají své světelné stíny,a oni kráčí a smějí se do víru nočního ticha a nikdo je nemůže zastavit.
Doprovodí ji domů,i když ona vlastně vůbec nechce.Políbí se.Posílají si smsku o tom jak nádherné to bylo a jdou spát.A ráno se jdou spolu projít na ranní procházku parkem........
.......koupí si dva lahvače,on si zahulí,ona vykouři jedno cigáro protože na další už nemá,společně vrátí lahváče,koupí si jednu kusovku,a se slovy tak zas někdy se rozloučí.....
dobře tak spíše končí můj příběh ale ten začátek..
Připadám si jakobych se nějak jinak narodila a nebo dospívám jako?
já bych se i pěkne oblékla na takovou večeři
a nemusí to být tak dokonalé
ale chci vstanout z parku z té zelené trávy,zahodit víno v plastové láhvi,sundat ošuntělou koženou bundu a roztrhané volné kalhoty,vlasy poletujicí ve větru upravit,přestat zpívat ožralecké písně,a jen jednou za život to tak zkusit...
aby se na mě prostě někdo krásně usmál a chytil mě za ruku...
pak už mi bude fakt jedno jestli sme v restauraci na večeři za 600kč nebo v hospodě na dvou pivech
jsem zamilovaná,zamilovala jsem a proto se mi zas do hlavy dostávají ty myšlenky začátků a poznávání a stále do nich naráží ta černá myšlenka minulosti
ale jaksi se odrážím
a oficiálně stahuji ze světa své prohlášení že nechodím na rande,možná o tom začnu vážně přemýšlet
i když v mé společnosti najít někoho kdo by do toho se mnou šel,teď se nahlas zasměju,to nevadí miláčku
hlavně že ses Alicenko odrazila a před spaním se usmíváš protože si říkáš jooo co kdyby
vždycky sem tvrdila že zamilovanost je to nejnádhernější,láska to jen posere

(a pokud se fakt zamiluju tak,že tamtomu řeknu co řeknu a ono to nevyjde,tak spolu my dva už umřeme a ať mě třeba zníčí,právo na lásku?nepřipustitelné)