otveřít osobnost a duši je totiž velmi riskantní vzhledem k mému srdci tak se držím s ním uvnitř sebe a promlouvám k němu a hrozně se za něj držím jako kdyby to mělo pomoct
vždyť je to jen orgán uvnitř našeho těla díky kterému žijeme,slyšíme jeho tep a kdyby jsme ho neměli tak umřeme
tak jakto že ho nemám? a jak dokáže tak hrozně bolet
při zaslechnutí jeho hlasu je to jako by se začalo obracet do miliardy stran a chtělo z toho místa utéct
při střetnutí s jeho osobou jen strašně moc bodne a padne k zemi protože na útěk už je strašně pozdě
a tak všechny prosím aby mu byla dokazována láska od všech ostatních aby se necítilo tak opuštěně
krev kterou rozvádí do mého těla je černá a pumpována se strašnou bolestí a proto mě bolí celý člověk
zjistila jsem že v životě exixtuje jedna velká hranice a pokud se prekročí už nikdy se člověk nevrátí zpět
a to ta hranice,že nikdy nikdy by neměl být poznán člověk kvůli kterému může začít bolet srdce
té bolesti se nejde zbavit
potom se k tomu přidává duše,opuštěná a osamělá kdy není cesty ven
a tak jsem sama a musím se vzepřít všemu čemu jsem se nikdy nevzepřela
chodím po ulicích a nezajímá mě co je za den,nezajímájí mě povinnosti ani nikdo okolo
sobectví ještě nezapočalo ale v nejbližší době asi začne,zatím všem chci ve všem pomáhat a naslouchat jim
a mě musím naslouchat já sama
jsou to fáze které se dělí do 6 fází
1.fáze
snaha všechno zapomenout s pomocí alkoholu,marihuany a cigaret,pořád brečet,nadávat,pít,brečet a nemoct se zvednout ze země kam jsem naposedy dopadli
2.fáze
začínám o tom všem psát,zase o tom jak vždy odejde žena,o neutuchající touze,o snech a o vzpomínkách,vypisování pocitů a snaha odreagovat se a všechno neštěstí vložit do psaní
3.fáze
přichází pravý stesk,pláč,vzpomínky,nepije se,jen se sedí v tmavém koutě,prohlíží se fotky,vzpomíná se na společné večery a na to jak krásné to bylo(souhlasíte asi s tím jako s tou nejhorší fází)
4.fáze
vyléčení se z 3.fáze probíhá alkoholem a začíná se z toho stávat pouhá zoufalost,snaha o to všechno vrátit,pronásledování,prosby o vysvětlení a ujištění opravdu jsem tě měl rád..!kdysi! což bolí..hodně no a tisíce omluv
5.fáze
buď se stane že 4.fáze je natolik silná že se stane společné ráno(většinou se to takhle vždycky stalo) a neboo návrat k první k fází s tím že všechno končí a nebo začíná něco nového
6.fáze
je asi nejsložitější,v 6.fázi by měl být potkán někdo,kdo to srdce nějak vyléčí a chytne za ruku a odpustí všechno co se stalo před tím a prostě to srdce pohltí(druhá nejtěžší fáze)
(7.fáze může být nebo nemusí)
(člověk může dospět do stádia kdy je mu všechno jedno,začne se bouřit,pít,krást,chtít se pomstít nesmysly,nezávazný sex,úlety všude se všema,lék který je učinný v tu chvíli ale další dny se stává pastí sám na sebe)
takže převládám si v první fází s malinkou načatou druhou fází která je ta nejhezčí a s jistotou vím že 6.fáze je někde daleko v piči a se strachem se bojím že se dostanu do 7.fáze, po dvou letech věrnosti ničemu by byla na místě
jen to prostě strašně strašně bolí