jsem přemýšlecí král dnešního dne s nikým jiným než s černým čajem a mým plyšákem
co když je to v životě už prostě napsáno aby sme my dva spolu žili-nežili,ani jeden z nás se nedokáže vzdát svobody,ani jeden z nás se nedokáže vzdát svobodných činů a přátelství,úletů a svobodného pobíhání životem a na každém z nás se to dost odrazilo průběhem života
a vlastně sobec pořád sem a strašný protože nezadržitelně využívám všechny muže okolo sebe pro svůj lepší pocit ze sebe a je to asi něco jako moje droga-ale pozor neznamená to že bych byla děvka já jen někdy nabizím objetí za objetí
no a všechny lásky které přišly po mém muži srdce byly stejně falešné a nějaké hrátky na vztahy a lásku vůbec nic neznamenaly možná kromě jednoho no,jinak to bylo všechno falešné převlečené libání na to aby každý zapoměl na svou lásku která ho zradila no a tímhle sem si prošla za poslední rok a půl celkem hodněkrát,takovou faleší
před tou hospodou sem včera zrychlila protože sem nedokázala dát svému snovému muži pusu na rozloučenou a to proto že by to někdo viděl,a já nedokážu mít tu nálepku že jsem zadaná,že mám vztah a že už ty muže pak nebudu moc využívat
doprdele!!!
tak jako co mám sama sobě na tohle říct,maximálně si přiliju černý čaj a budu dál bloudit v nevyřešitelných myšlenkách mého života a pak se stejně rozbrečím a dám si cigáro a ožeru se
ne ale co když se tohle začíná už dostávat do prekerních situací
přece teď nemůžu říct že vztah nechci když usínám snovému muži v náručí....ale...tož...
chtěla bych se na moment vrátit do roku 2009 kdy sem žila svou největší platonickou lásku v životě a pozorovat sebe a jeho jako třetí osoba jak se na sebe díváme
a nebo se vrátit do těch 12 let kdy mi kamarád se kterým jsem mluvila včera řekl že to že mě miluje ještě stále platí
nebylo to kurva všechno lehčí když sme byli malí a nevěděli že se lidi můžou seznamovat v chlastu,brát nějaké odporné svinstva na což dojelo několik mých milých
jen sme se na sebe všichni usmívali a bylo nám krásně
a já jsem byla vyrovnaná dívka,s nevyrovnanou rodinou,s nešťastným milostným životem,zvláštním přátelstvím s tím že jediné co mě uklidňovalo bylo jednou za čtvrt roku lítat po obchoďáku,hrát si na hoolywoodské paničky a smát se světu
a byla sem prostě vyrovnaná
a taky musím říct jednu myšlenku co mě napadla,zjistila sem nečekaně pozorováním že ve společnosti ve které žijeme bych dokázala mít velké možnosti a slovo..tak si tak říkám proč pořád žiju s těma sobcema a nechávám se obírat o všechno muheheee....co nám život zase přinese
jen díky bohu že o víkendu se nebudu muset na největší městské akci držet za ruku přede všema se snovým mužem protože budu zase svobodná
sem blbá a vím to....jenomže co je to mít nudný život? no právě že totální nuda kurva shit do piče
miluju to,miluju je, a jsem pyšná že sem šílený punkáč když chci,protože my sme byli vždycky spolu šílení punkáči a hovada