uuaaaaaa stává se ze mě usedlá přítelkyně a tohle se nikdy nemělo stát
kurva do piče strašně mi chybí...jako fakt mi hrozně chybí jeho styl lásky a milování a on prostě celé to všechno kurva a sere mě to
bože...já sem to věděla ono to nejsou svátky radosti kurva na mě spíš padá celoživotní deprese a na silvestra budu mít monolog tak na dvě hodiny abych shrnula tento rok uuuuaaaaaa
no včera sem přišla o půl 4 ráno strašně ožralá,zase sem tam seděla až do zavíračky..hrozné..ale jako se svým přítelem zajisté...a dneska jsem doma aby to nebylo jako minulý rok
největší kocovina života a hnus všechno se vším
takže to zítra všechno udělám tak jak se má prostě a večer vyrazím do éteru jak se říká
na párty párty párty čehož se trochu upřímně řečeno bojím
včera se mě moje drahá přítelkyně zeptala a jako jak si myslíš že to půjde dál co když se to stane s ním znovu a nebo prostě co když to nikdy neskončí?
a já jsem poprvé řekla že nebudu říkat už se to nikdy nestane a hlavně že nechci aby se to stalo..že je to možné a možné to bude celý život protože já ho budu milovat a jeho dotek pro mě bude vždycky celým světem
a prostě barikáda nebarikáda co se má stát se stane a pokud by se mělo ještě jednou opakovat to že se spolu půjdem "opít" tak prostě co no...je to hnus ale když řečeno je to tímto stylem je to menší pravděpodobnost
ono taky stejně všechno dopadne tak že za chvíli žádný přítel nebude a já se budu máchat ve stejných sračkách a o tom všem ten život je...brečela sem každý den ale prostě to byl život..akční život...
ale neřešme to
sedím tady v tom přítmí čtu si zas akorát ty staré články a piju vaječný koňak domácí boží
a našla sem nějaký notes kde mám zapsané co sme dělali loni o prázdninách a že od roku 2009 žiju v jeho stínu
zítra ještě napíšu zatím dobrou a pa
síla na to rozloučit se?