tak, když v sobotu padla půlnoc oslavila jsem své třetí výročí své alkoholické lásky- zase sama jako každý rok i když jsem to tentokrát chtěla jinak ale bohužel jsme všichni magoři
nějak jsem nebrala v podtaz co to znamená ten třetí rok, jen že od minulého zápisu z 26. srpna se celá moje životní situace značně lisí, sice jsem řekla že to slavit už nebudu ale když jsem stejně zase sama, co mi vlastně zbývá
a je tady pondělí, poslední prázdninové pondělí a já z toho asi začínám mít deprese
utopím to samozřejmě v alkoholu a pak se snad možná jednoho dne vzchopím a do té školy dojdu
dneska jdu na pivo se svým bývalým přítelem, chybí mi..ani ne tak ten vztah spíš jen takové ty chvíle co vás ve vztahu můžou potkat...ty hezké chvíle.
jakoby i ten svět věděl že se něco děje, že se na nás to slunce nechce usmát a přitom bych to teď fakt kurevsky potřebovala jako pozitivní energii do života.
nechávám se unášet posledním undergroundovým týdnem a ať se stane co se má stát, nemám totiž teď sílu jakkoliv ovliňovat svůj život a tak tím jenom proplouvám a nechávám to všechno prostě tak!
tak jo