close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Osud přičaroval den D

3. září 2012 v 21:35 | Allis |  Místo pro vypsání..
Vítejte, Vítejme všichni a buď umřeme nebo budeme žít, volba je na nás a to jak se k tomu potavíme taky
Já jsem moc neměla šanci si vybrat jak se k tomu postavit a tak jsem ráno šla dvakrát se málem rozbrečela po cestě a dvakrát málem poblila přímo při vtupu do školy, a takto tedy začal školní rok 2012/ 2013

Poslední týden prázdnin byl naplánován jako jedna velká párty bez přestávky spousta smíchu a šíleností, kromě toho smíchu se to splnilo. Nemůžu tady ty dny popsat do detailů protože na ně chci zapomenout. Přišla jsem o kamarádku, a opět....je až ani nevím co k tomu říct a jakým přídavným jménem to nazvat tak to nebudu prostě nazývat...jsem přišla o něho. Jeho vinou a mým následným rozhodnutím.
Od čtvrtka jsem pořád brečela, v hospodě, venku, na hřbitově, na louce za barákem, když pršelo, v hospodě, na hajzlech, na schodech před hospodou a on se pořád jen ptal jsi pořád naštvaná. Víc k tomu nemůžu říct, strašně to bolí, zase způsobil že mě bolí srdce, vzal mi veškerou životní sílu a všechno co sem celé prádzniny měla. Celý život mi bral všechno a já jsem si zase myslela, že teď to možná pochopí ale pak jsem to pochopila já, přesně v noci z pátku na sobotu v 01:23 že on to nepochopí nikdy a proto já odcházím.
Pamatujete jak jsem říkala, že osud ukáže až tohle má skončit? tak ve čtvrtek 30.srpna ten den nastal, osud mi dal facku ale tak kurevsky velkou že mi dal jasně najevo tudy cesta nevede a už nikdy nepovede a ty už na ni laskavě nechoď. Dal mi to tentokrát najevo, že už k němu opravdy není cesty zpět. A jak to bude dál je ve hvězdách.
A tak jsem šla dnes ráno zlomená a naprosto v hajzlu přesvědčená že nic tady z toho okolo teď prostě nezvládnu. Chtěla jsem se stát silná po tom všem a nehledat nálepky na zraněná místa na srdci ale nedokážu to. Jsem slabá, kvůli všemu co se stalo, budu slabá a potřebuju lásku a potřebuju právě láskou zalepit ty bolesti. Bohužel.
Rozhodla jsem se, že už je konečně na čase začít ten život někam vést, že už to musím udělat. Nechala jsem se teď tady ty dva měsíce spontánně unášet vším co přicházelo, ničemu jsem neříkala ne a bylo to všechno prostě free, bylo mi jedno kam mě co vede a kam zase ne. A tak je čas se postavit na nohy, a dokázat alespoň jednou to, být konečně šťastná. Nevím jestli je to zrovna ten pravý člověk co jsem si ho vybrala, kterého jsem nepřestala od našeho rozchodu milovat a on mě taky ne..ale zkusím a pak půjdu dál.
Je tady maturitní ročník, můj pokoj začal vypadat po prázdninovém šílenství jako studenstký a já mám možná pocit, že to zvládnu!
Už se nenechám tím člověkem nikdy položit, už to nemůžu dovolit, nečeká mě s ním nic, nebudu s ním mít nic, nikdy si neuvědomí co to všechno mezi náma vlastně je. Nechci už takového člověka v životě, který nedokáže pochopit co to znamená když mě bolí to co udělal. Nejde to...a tentokrát to myslím definitivně po třech letech hnusu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me