Mám jen tak strašně velký strach o tom všem mluvit, proto raději nemluvím, mlčím. Kdybych měla vyslovit ty hrůzy a to jak je všechno špatně asi by mě to utopilo.
Osud mi řekl tak tudy už ne děvenko a bylo na mě jestli to pochopím a tu zkoušku zvládnu.
Zůstanu sama, rozhodla jsem se že zůstanu sama dokud si nebudu plně jista, že už mi nikdy nemůže ohrozit život, vztah a mně samotnou.
Je tak odporný, tak strašně zlý a odporný a pokaždé když se mě dotýká vysává ze mě životní sílu a energii postavit se mu. A mě to šlo celý večer co jsem ho po měsíci potkala, mi to šlo bravůrně. Už nikdy se nestane že nebudeme hrát hry, to se bude dít ať chce nebo nechce a ať chci já nebo ne.
Takže buď přestanu pít, nebo přestanu chodit ven. Hlavně přestanu chodit do nonstopů a přestanu před ním brečet, to nesmím nikdy dělat.
A taky vymažeme takové ty scény jako z filmu kdy se oba potkáme ve dveřích toalety jen tam tak zůstaneme stát a pak se začneme líbat. K čemu...k hovnu!
Už nemůžu.
Zase jenom způsobuju bolest těm co mě milujou, podkopávám si šanci na nové možnosti, na které čekám tři roky že se opravdu stanou. a pořád! nemyslně se zakopávám.
A mám strach o tom mluvit, a mám strach.....si to připustit.
Už nemůžu, žít ve stejném měste jako on, nemůžu....ničí mě to a za chvíli zabije.
On se pořád jenom směje, moje bolesti mu příjdou naprosto zbytečné....
a já už od začátku večera seděla na hajzlech 20minut a uklidňovala se že to zvládnu a že to bude v pořádku, což bylo stejně nakonec k hovnu. Vzal si zase to co chtěl, to co chtěl už od prvního pohledu toho večera, a věděl že to dostane.
A já nemám kde nabrat tu sílu, abych se mu dokázala ubránit, nemám ji kde vzít.
Venku to voní jako v druhém domově, tam by mě to dokázalo všechno ochránit, tam, bych potřebovala odejít.
a asi z toho všeho sem byla tnto týden nemocná....
a stejně je to v piči...
a stejně to nezvládnu...
jsem odporná...jsem odpad....
jsem už jenom chodící vysušený obal co vypadá jako člověk, usmívající se falešným úsměvem, co jen prochází a dělá že nic..až teprve před ním zase dokážu odhalit pravou tvář toho jak hrozně mi ublížil a jak hrozně moc mi vzal.
Proto chraň mě nevím kdo tento víkend...protože jinak už nevstanu.