Vždy v takové ty významné dny, člověk přijde sem, klikne na archiv 2012 a na měsíc únor, aby si připoměl, jak to vlastně celé bylo minulý rok a jak sem si šla pozítří pro svetr.
Ano, nekonečná minulost, která nám běží za patama i kdyžmy sami se ji snažíme odehnat, jsou lidi, kterým neustále připadá nesnesitelná.
Tak mi tady na skříni visí dokonalé šaty, dokonalé lodičky na podpatku, vytrhala jsem si obočí, nalakovala nehty, vymyslela účes a make- up...všechno co nikdy nedělám a čekám až odbije hodina. Svým dokonalým zevnějškem budu zakrývat více než nedokonalý vnitřek mého já. Budu se usmívat a se svým přítelem, sedět se sklenicí vína na plese, kde budou všichni zářit dokonalostí, a já nemám sílu ji dnes narušit.
Všechno ve mě svádí jeden z nejhorších bojů, kterého sem se nikdy nechtěla dočkat. Na toho člověka sem čekala tak dlouho a věřila, že je ten pravý. Je to dokonalý muž, slyšící na potřeby ženy a kterému záleží na tom aby byla šťastná. Jenomže já šťastná nejsem. Moje duše říká, že do toho světa, který mám teď před sebou nechci vyrazit zadaná. Má láska není tak silná, a moje vnitřní já nemá potřebu chovat se jako přítelkyně. Okolo se to pořád hemží chlapama, kteří jsou naštěstí nedobytní...ale...já v sobě cítím, že ta bouřlivost ještě neodešla.
On se bojí mé minulosti, toho člověka, kdo by se ho nebál, byl všechno. Chybí mi moje já po jeho boku..to šťastné já. A on mi říká, že mi věří ale je jasné, že ne ani já sama si nevěřím. Ale snažím se z něj za každou cenu udělat minulost. Ale ne stoprocentní.
Nedokážu být ve vztahu jen kvůli tomu, že kdosi tenkrát ve mě řekl, že on je ten nejlepší muž..on je...ale já bych si jednou chtěla tak v životě sednout na prdel a nechat se tím vztahem unášet a všechno to poznávat a společně se k něčemu propracovávat a ne, že to bude celé nalajnované dopředu.
Nedokážu být ve vztahu, jen proto, že se zdá to být správné a to nejlepší pro mě do života ale nedokážu tomu člověku zlomit srdce.
Mám existencialní krizi,to je ta nejhorší většinou. Kdy tak člověk bloudí, má pocit, že je vyhoštěn ze světa živých...a hledá někoho kdo je na tom buď stejně a nebo hledá někoho kdo ho tam vrátí.
Už asi nechci žít v tomhle alkoholickém městě, nechci alkoholika za přítele, a nechci být pořád mimo svět jménem štěstí.
Plesový večírek začíná a ne jen ten plesový ale i ten životní.
Zamilovala sem se takovým tím stupidním stylem, kdy se jak pitka furt jen smějete a díváte se na něho..a je to jeho nejlepší kamarád, nic neznamená, je to jen útěk před realitou..ale radši ať se mě nedotýká.
Hezký zbytek dne a večera.
Uzavřena před láskou
už sem nepotřebovala tu bolest
Jednou nebo dvakrát mi to stačilo
a všechno to bylo zbytečný
čas začíná plynout
už předtím, ty to víš, si tak ledový
Ale něco se stalo
s tebou hned poprvé
Moje srdce tálo do zemně
našlo něco opravdového
A všichni okolo koukají
myslí, že šílím….
Ale mě je jedno co říkají
Jsem do tebe zamilovaná
Snaží se mě od tebe odtáhnout,
jenže neznají pravdu
moje srdce je ochromené tou žílou,
kterou pořád zavírám
Ty mě rozřízneš a já….
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Ty mě rozřízneš
Snažím se neposlouchat
ale mluví tak nahlas
Ten ostrý zvuk naplňuje mé uši
Snaží se mě naplnit pochybnostmi
Přesto vím, že jejich cílem
je ochránit mě před pádem
Ale nic není lepší,
než ten ruch, který přichází s tvým objetím
A v tomhle světe samoty
vidím tvou tvář
Dál si o mě všichni okolo
myslí, že šílím, možná…možná….
A celou mě to vyčerpává
Oh, oni tomu nemůžou uvěřit
A já budu nosit tyhle jizvy,
aby je každý viděl
Amě je jedno co říkají
Jsem do tebe zamilovaná
Snaží se mě od tebe odtáhnout,
jenže neznají pravdu
moje srdce je ochromenou tou žílou,
kterou pořád zavírám
už sem nepotřebovala tu bolest
Jednou nebo dvakrát mi to stačilo
a všechno to bylo zbytečný
čas začíná plynout
už předtím, ty to víš, si tak ledový
Ale něco se stalo
s tebou hned poprvé
Moje srdce tálo do zemně
našlo něco opravdového
A všichni okolo koukají
myslí, že šílím….
Ale mě je jedno co říkají
Jsem do tebe zamilovaná
Snaží se mě od tebe odtáhnout,
jenže neznají pravdu
moje srdce je ochromené tou žílou,
kterou pořád zavírám
Ty mě rozřízneš a já….
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Pořád krvácím
Pořád, pořád krvácím lásku
Ty mě rozřízneš
Snažím se neposlouchat
ale mluví tak nahlas
Ten ostrý zvuk naplňuje mé uši
Snaží se mě naplnit pochybnostmi
Přesto vím, že jejich cílem
je ochránit mě před pádem
Ale nic není lepší,
než ten ruch, který přichází s tvým objetím
A v tomhle světe samoty
vidím tvou tvář
Dál si o mě všichni okolo
myslí, že šílím, možná…možná….
A celou mě to vyčerpává
Oh, oni tomu nemůžou uvěřit
A já budu nosit tyhle jizvy,
aby je každý viděl
Amě je jedno co říkají
Jsem do tebe zamilovaná
Snaží se mě od tebe odtáhnout,
jenže neznají pravdu
moje srdce je ochromenou tou žílou,
kterou pořád zavírám
Chybí mi....ano....chybí mi toho hodně...chybí mi minulost....