a to řekl Jack a toho se prostě budem držet oukej?
udělala sem maturitu a stále mi nedochází, že teď už můžu úplně všechno
sbohem stohy papírů, sbohem základy společenských věd, které jste mě absolutně zničily a vypatlaly mi mozek
sbohem izolace doma v hrozných teplákách a vytahaném svetru s šílenýma vlasama, už sem si zase mohla obléknout rifle! a triko! a dneska si vezmu svoji hašiš mikinu!
sbohem nekouřící dny, už budu zase moct chodit ven a kouřit!
sbohem neřešení ničeho co bylo odkládáno až po maturitě, jdu pozvednout kliový prach v tomto městě a zase rozvířit ulice.
a víte, dělám čestnou věc, někdo mi kurevsky chybí, samozřejmě že víme kdo to je, strašný lesů pán!:D
a vzhledem k tomu, že sem se psychicky smířila s tím, že v tomto městě, dokud tu budu, na nic jiného nebudu mít sílu, opouštím ten vztah, který žádným vztahem není, opouštím mužský egoismus a sobectví, a zítra půjdu jen tím jednim směrem, který vede ke zkáze, k tomu největšímu sobectví a největšímu egoismu, do zatracené lásky, která nemá konec, do nečeho co mě položilo na kolena už milionkrát, a přes to všechno kolikrát sem tady najivně prohlásila, že už za ním nikdy nepůjdu, tak za ním zítra půjdu.........
a sem smířená s tím co mi udělal, sem smířená co mi udělá, sem smířená s tím co to zase udělá s mým životem......ale víte, přeci jen......mladí jsme jenom jednou, životní láska která bere a mění životy je jenom jedna, a já nechci trávit mládí s tím, že nemůžu dělat co srdce chce.
a tak mu řeknu, vís co, mě ty vztahy tak nebaví, proč si mě kdy naučil být stebou aniž bychom měli vztah? jsi ďábel kámo.
už dál nemůžu, být s někým koho nemiluju, třetí pokus o to mít vztah zklamal, a tak už se o to prostě pokoušet nebudu, miluju koho miluju a mám v piči celý svět.
nedělám si naděje, neplánuju to někam dotáhnout, neplánuju doufat, jen budu konat, protože si potřebuju stoupnout do tmy a kouřit cigaretu a vědět, že na něho čekám, a chci ho konečně svobodně zase políbit...
a v srpnu tomu oslavím 4 roky a nedokážu věřit tomu, že do toho opět jdu a dobrovolně, jenomže, co mám dělat když ho tak neskutečně moc miluju, a jestli je ochoten, do toho jít dobrovolně taky, tak potom víte co...je tady jeden velký problém a to ten, že tohle nikdy nezkončí, a já to vím a mám z toho trochu strach.
ale oni okolo mě říkají, že to věděli, že se to zase stane, po tom všem...
a tak já jen tak půjdu a řeknu...já to nevěděla ale jsem ochotna to dopustit. protože léto je léto
takže, to jsem chtěla říci a vzhledem k tomu, že sem udělala maturitu což mi nedochází, tak pijem....a nezastavujem se. jen na chvíli, kdy budu stát v té tmě a čekat na něho.