Ahoj Jacku
Rozhodla jsem se ti konečně napsat něco o tom jak to tady všechno žije. Jak se máš ty? Doufám, že skvěle a čekáš na mě v našem alkoholickém nebi.
Co na to říct, brouzdám celkem od ničeho k ničemu, lépe řečeno od jednoho vína k pivu a tak pořád dokola. Stali jsme se teď všichni ohromnými přátely. S tím posledním bývalým jezdím k vodě, se sousedem grilujem, s králem děláme že nic ale prostě sme kámoši. Je to zase jak za starých časů, kdy se všichni milujou a pijou. Sedíme v kruhu u ohně, posíláme si víno z jednoho konce na druhý, žerem divné špekáčky a mluvíme o ničem. Na nic si ale nestěžuju víš, prostě nepřemýšlím nad tím, jestli jsem nebo nejsem šťastná, nějak sem to celé vytěsnila a zase žiju.
Jediná špatná věc, která se mi udála, byla ta, že jsem skejtovala jako blázen nočníma ulicema a natáhla jsem si vazy v koleně. Kdyby ses na mě díval z tama, kde teď jsi, poznáš mě podle toho že v těch horkách chodím pořád s kolenem v obinadle. Strašně mě to už nebaví, nemůžu si sednout a postavit se ladně jako baletka. Víš, mě král srdce usnul uprostřed lesa a já sem ho potřebovala jít zachránit. Tak jsem vyrazila se skejtem vstříc osudu. K ničemu...
Byla jsem na dokonalém koncertě, americký jazzpunk, byla jsem na to zvědavá, vím, že jsi miloval jazz, samozřejmě se to nedá srovnávat, ale bylo to kouzelné. Myslela jsem na tebe.
Často se teď koupu a potápím pod vodou, je to jako jiný svět, který miluju ze všeho nejvíc. Je to ráj, už jsem i opálená. To horko je úplně šílené, vůbec si na něj nestěžuju ale je fakt šílené. Večery a noci jsou teplé a krásné, ráda se v nich procházím a poslouchám Rihannu, tím bych tě zklamala, jaká hudba mě doprovází nocí. Ráda poslouchám ten šum listí ve větru a strašně ráda se dívám na svá holá ramena, když je jedna ráno a já jsem pořád v šatech.
V úterý jsem měla to výročí, uvědomila jsem si to na záchodě, že před třemi lety se stal ten zásadní večer, který vytvořil sexuální vztah. Sám víš za ty roky, že ve významných výročích a dnech, se mnou on nikdy nebyl, tudíž jsem se opět nechala svézt po vlně alkoholu a opila jsem se a pak sem šla dlouho domů, seděla na lavičce a poslouchala povídej ne já se navrátím jdi domů spát a pak šla teda taky spát. Je to zvláštní, se tak rozhlížet okolo a zjišťovat, že všechnio vede jen od ničeho k ničemu. Nemám hlas ze zpívání, kouřeni a pítí a tak už radši nemluvím.
Teď by se ti se mnou líbilo, mohli bysme se upíjet spolu v letním žáru slunce, ja se sklenkou vína a ty s whiskey, mohli bysme polemizovat o všem a o ničem a nakonec se jen opile smát a potácet městem. Pak bysme se pomilovali, nebo aspoň políbili, protože už jsem to hrozně dlouho nezažila, nějakou spontání romantickou věc letní...vlastně ještě ani jednou letos.
No nic Jacku, já půjdu, dám si italský oběd, a vyrazím zase do podvodního světa, dnes už ale nebudu pít, myslím, že už jsem se upila dost.
Užívej si nebeského života v alkoholickém nebi, miluju tě a věř, že kdybys tu byl, na krále srdce by se už nikdo nikdy nepodíval. Miluju tě moc..ale nezbývá mi nic jiného než milovat někoho kdo ještě žije.
Pa.
