close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Všechno dobré je pro něco zlé...aneb ulice utichly a jen to nitro řve, že už nemůže a tak láhev ne?

18. července 2013 v 21:49 | Allis |  Místo pro vypsání..
Nevím, zda-li jsem v tom správném myšlenkovém rozpoložení to zas tak nějak všechno říct, tak dejme to ve zkratce ať víme na čem jsme.
Minulý týden byl celý zase proložený vším možným alkoholem, že vystřízlivět bylo hrozně těžké. Přesně před týdnem tady zase bylo jakési zamilované polemizační téma ve smyslu zakázaná láska a co vlastně teď? Padl návrh pojeďte pracovat do Prahy, tak ty vole...přemýšlela sem a říkám si ne na to seru, Praha...Nic proti ale sem maloměšťačka a prostě nemám ráda velkoměsta vzhledem k tomu, že jsem proti všem pokrokům moderní doby a velkoměsto jimi jen čiší. Když si vzpomenete, jak jsem kdysi psala o tom jak zamilovaný pár byl na večeři v mekáči, no fuj.
Mé rozhodnutí bylo opilecké a neuvážené, a tak do mě všichni hučeli a soused řekl pojeď já jedu taky a já si pak řekla, dyť přece léto, neříkám ne na nic, tak doprdele jedem! Tak sme doprdele jeli haha.
Jeli sme ve třech, byli sme skejťák, ten co se vyzná v Praze a co se máme tajně rádi a já s batohem vedle nich, všechno sme dělili rovným dílem ve třech, jídlo, pivo, cígo, v tramvaji sme schválně mluvili hele koukej to je ale pěknej strom a smáli se a smáli. Pracovali jsme jak diví a v sobotu večer vyrazili do noční Prahy. Bylo to kouzelné. Nevnímám Prahu jako prostě město podle životního stylu, spíš prostě po té umělecké stránky, estetický dojem. Kultura, architektura a i ta přiroda propojená v tom nekonečném blázinci. Odjela sem od toho všeho, nechala to všechno tam, kde to mělo zůstat a vydala se doslova na zdař bůh se samýma chlapama na mejdan. Letná, Štvanice, Karlův most a pak nějaká krásná hospoda. Pili sme, smáli sme se, plandali sme se okolo Vltavy a pozorovali noční světla, seznámila jsem se s nekrásnějším mužem, kterého sem kdy potkala, charisma jak blázen a v očích jiskru že by zapálila svět. Bylo to dokonalé, bylo to s klukama a bylo to prostě odlehčující. Když jsem v pondělí nastupovala na svoji první brigádu v životě říkala sem si kurva, kde byla nějaká myšlenka na krále srdce? Odešla, prostě se mnou do Prahy neodjel. A proto mě těší, že až jednou opravdu odejdu on nemusí odejít se mnou a já vím, že na něho budu moct zapomenout.
Máme totiž mezi sebou opět problém, je uražen, naštván nebo těžko říct, udělal si zase hvězdnou pózu a čeká na přemlouvání a nevím co, a já už jsem z toho unavená. Miluju ho ale prostě už na to nemám, vím, že mě opustí každným dnem a nemám sílu ničemu vzdorovat. I nekonečné hry musí někdy kurva končit ne.
Mám v sobě úplně potlačený hysterický nerv, z toho, že sem byla někde, kde sem zas byla s nima všema šťastná a že sem zase přijela zpátky, každý po mě chce řešit svoje problémy, zase sem prostředník ve všech vztazích, zase jen sobectví, zase jen ignorace, žádný smích, žádná pohoda, on se na mě ani nepodívá a hraje si na nevím co. a pokud si furt myslí, že někde s každým za rohem spím, tak mě prostě ten člověk nezná. Padla úmluva, nebudeme spát s našimi přáteli navzájem a přemýšlím, jestli si o mě fakt myslí, že bych ji jen tak porušila..asi jo, a já bych mohla, každý den dvacetkrát ale nechci protože mu to chci dokázat, že to umím. Ale on si šuká kde může ale nakonec je uražený on.
Únava, prostě jen únava z toho všeho a z nich všech. Trochu normálnosti do toho života. Pak se někdo diví, že se pije, vždyť v tom se nedá vydtržet každý den aby to člověk naplno vnímal. Bysme se tady všichni zabili.
No ale já teď pracuju, každý den, tak se neopíjím, ještě příští týden mě to čeká a pak příjde PUNK a srpen a já říkám, že na to mrdám....protože jestli mě opustí příští víkend, což myslím že jo, láhev nezůstane plná a já seru na celý svět.
Jsem teď strašně anti vztahová a proti lásce, strašně mi vadí páry, projevy lásky, a to že na nějaké věci jsou lidi dva, nezvládám to prostě, pak se mnou chce někdo řešit: ale tak jak to mám udělat abych stíhala svého přítele i vás, a já víte co...chytnu záchvat smíchu a říkám kotě, tak to sem fakt ta pravá, ať jdou už doprdele.
Tak asi tak, od srdce, na přímo, bez okolků a už nemám na to polemizovat o hovně s hovnem na hovně, tak jako to tady teď žije, a ještě s dalšíma hovnama v hlavě. Děkuju za Prahu, lituju strašně moc lidí a taky sebe, a děkuju, že my ženy máme i mužské kamarády, kteří na nás berou ohledy, zajímájí se o nás, a smějou se s náma, bez studpiních řešek a sraček..prostě..ať žije flegmatismus.a ať už si svoje sračky lidi řeší místo mě.
Tak Praha podruhé kdy? Tentokrát ale v lepším alko vybavení a víc hospod...a hlavně já si pojedu pro toho muže. Protože děcka..to bylo fakt..na první pohled a pak řekl máš tak krásné oči, můžu tě pozvat na panáka, říkám no doprdele....tak pojď, dali sme si panáka a bavili se o světě, o životě, o lidech, o všem...a pak sme si dali pusu na rozloučenou a jeli na černo tramvají domů...a kde byl nějaký král srdce, nikde...:)
A tato písnička vypráví o tom co to vlastně všechno probíhá a jak to dopadne s panem králem.


(PS: prostě proti Landovi má strašně moc lidí strašně moc proti...a já na to seru, zpívá kurva o tom co je pravda, tak nasrat a tichučko jo:)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me