je to prostě nic
kdybych to měla popsat tak je to nejistota
úzce zápasí z bezmocí....co je horší?!
pak stojím na balkóně s drinkem ve whiskovce kouřím jednu za druhou a ptám se proč zase
né že by mě měl opustit, možná opustí co já vím....ale pak mi dcohází ta horší stránka věci
jak se můj jediný pocit štěstí váže na člověka, který je tak bezohledný a je mu vlastně všechno jedno
pak si můžu volat rovnou taxíka do blázince a říct díky dyť já si to myslela
je až ohavně smutné jak potřebuju říct jen, ježiš dyť je to v pohodě nic se nestalo, příští týden příjdu :)
a já najednou zase vyskočím a oujéééééééééé život má zase smysl
ohavné!
tento týden sem zažila strašně moc pocitů, kdy se mi nechtělo žít....a nedovedu si představit, že by se to mělo opakovat
já bohužel podepsala smlouvu a tam stálo..na tohle ses děvčátko měla připravit, že vždycky tvoje pocity už bude řídit jen on, ať jsou špatné nebo zlé, to jak se hroutíš už je tvoje věc
opilost propouští mozkové pochody a přání, které si člověk přeje aby byly realita
ale co se ode mě už vlastně čeká...jsem jen zoufalec bez ničeho který jen čeká na každý signál, který král srdce ukáže
loutka...a divadlo...
pátek, slunce, buď budu brečet v keři a nebo nebudu, děj se co děj teď už to dva dny prostě řešit nebudu
když se na mě podíváte..jsem průhledná..ne čistotou..ale prázdnotou