close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chodíme v černém!.....

30. června 2014 v 12:27 | Allis |  Místo pro vypsání..
Tenkrát od toho jednoho určitého dne, jsem řekla, že už na pohřeb nikdy nikomu nepůjdu, byl to můj první pohřeb a chtěla jsem aby zůstal i poslední. Já vím je to nereálné přání ale byla jsem rozhodnutá, že už se to nebude muset opakovat. Teď samozřejmě lehce bádám nad tím, proč tomu opět nebylo umožněno a tato situace se opakovat musí. Samozřejmě, že ona za to nemůže. A tak se stalo, do černa zahalený smutný pocit, putuje rodinou, dává najevo co se vlastně stalo, abychom si uvědomili realitu, která si moc uvědomit nejde, i když jsme věděli, že to příjde. Nadále k tomu už asi nemám co říct, rozloučíme se dnes a já snad opět začnu být naplněná tou vírou, že v nebi je to lepší.
Dívala jsem se vzhůru když jsem kráčela ulicema opilá a brečela jsem. Samozřejmě, že jsem opět nevěděla jak to mám celé vyřešit a jak to mám celé vstřebat abych se s tím smířila, a tak mi panáky becherovky skutečně zase pomohly najít cestu realitou a jaksi se v sobě rozloučit s tím co bylo.
Nevědomost o situacích mé přátelé zase netrápila k tomu aby si dělali co chtěli, já to nikomu samozřejmě nevyčítám ale mě se taky neříkají takové situace snadno, k čemu pak jsou jen slova lítosti a to, že vás oni budou litovat, k ničemu. Řekla jsem to jemu, políbíl mě a chytil mě v noci za ruku a usnul se mnou i přes to všechno co se zase stalo minulé dny.
Otevřely se mi oči u lidí, kteří se tváří jako přátelé ale nedělá jim problém dělat mi v životě trápení a to tím nejhorším způsobem, že ho posílají proti mě a vytahují věci z minulosti, kvůli kterým on pak zase řve přes celou ulici, že se mnou skončil a že nadále již nebude v ničem co sme teď budovali pokračovat. Ale snad nebo možná asi se tam od minulých časů už něco změnilo a on si umí i věci uvědomovat a taky se za ně omlouvat a přijít kvůli mě do hospody, kterou zavrhl do konce života..tu moji životní..ha...
A tak z mého zděšení trochu ustoupilo, když hned den poté dokázal být jaký byl, že i když neumí projevovat city umí mě aspoň chytit za ruku aby to nějak řekl a že ho prostě mám. A strašně mě teď ukldiňuje, že mu můžu dávat najevo svoji lásku a on ji přijímá a že vůbec existuje protože je to teď strašně důležité.
A vlastně prší....aby to asi za nás vybrečelo všechny slzy naší rodiny...tak jo...
Děkuju
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me