close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Svět, obrácen na stranu neznámou, s pocitem vyděšeným a někdy i pyšným

3. června 2014 v 13:52 | Allis |  Tady slečna A.
S prvními přijímacími zkouškami na vysokou za sebou a s budoucností bez výšky před sebou..never mind..mě osobně teda, dala jsem si první cígo tady kde není doma, a není to balkón jako DOMA a nevidím do lesů a do hor, divné ubohé snad dá se říci
Musím si tak trochu náležitě přiznat, že jsem na sebe pyšná v pár ohledech, abych to zas brzo nezapoměla, tak tu myšlenku musím zvěčnit. Jak někdy sedím s ním v té tmě, jsem strašně hrdá na sebe, že jsem to celé dokázala dotáhnout až sem, té 15ti leté dívce by se o tom ani nesnilo, že bysme někdy mohli fungovat i jinak, než se bavit o ničem v chlastu a pak spolu spát, bez jakékoliv myšlenky věrnosti a s budoucností rána. Je opravdu velké, to že moje snaha se v tomto ohledu alespoň trochu vyplatila, a já jsem si vydřela velmi tvrdě mít s ním to co s ním mám teď. A to že odsud odjedu mu řeknu asi až den před odjezdem protože asi zase nedokážu čelit tomu, jak si vůbec neuvědomí, co to celé znamená.
když jsem pak jedné své kamarádce řekla, že mám pozdní rande že teď nemám čas, ohromně se mě ráno ptala s kým s kým??? a já jen při představě, že bych měla být s někým jiným sem si řekla bože jak s kým...přitom to v sobě někdy mám, že mi opravdu chybí ta vztahová láska plná čisté vášnivé lásky, jako přítel s přítelkyní a že fakt někdy když sedím u stolu s dvěma páry si říkám..a kde je ten můůůj král...tak prostě nedokážu ani na sekundu najít v sobě nějaký pocit toho, že ho nemiluju tak moc.
Samozřejmě ale dnem i nocí mám strach z toho, že mi zas někdo řekne s jakou štětkou byl a nebyl tentokrát. Vracejí se mi rány minulosti a při myšlence na to všechno co se stalo a ským se ty věci staly, mi je pořád na blití a tak vím, že si s ní k jednomu stolu už nikdy nesednu. Fuj. Dokud tady ale budu, tak za něho budu bojovat a nenechám si ho vzít, potom děj se vůle boží.
Léto se nám jinak někde trochu zdrželo nejspíš co..je to fakt super, svoji koženou bundu stále ne a ne odložit. Angličtinu trochu přestávám milovat tento týden protože je všude, za to nekonečné milování mám zas jen ve snech...
Mám obrovskou averzi na to, jak furt někteří chlapi říkají no jo ženská za volantem tak to je jasné. Kdyby žila Božena Němcová, pokecaly bysme si fakt hodně. Copak my ženské furt děláme to že rozlišujeme činnosti pro chlapy a pro ženské, samozřejmě tak někomu jde něco líp a něco hůř ale ty vole...to je furt dokola. Únavně dokola.
Jak jsem dneska hledala v tom velkoměstě trafiku došlo mi, že v něm nikdy nemůžu žít protože bych tam nikdy nenašla muže. Ty šampónkovské pátky mě jednoho dne zabijou, chlapi co si upravují ve výloze vlasy jestli mají na správnou stranu vyšvihnutý pramen vlasů mě tak rozesmívají, že si říkám normální chlapi kam ste se poděli? Pak si vzpomenu na svoji pražskou lásku, když vidím zarostlého muže v davu a říkám, že on byl snad jediný a on vlastně fakt byl dokonalý chlap se vším všudy. Potom další chlapi co neměli uplé kalhoty okolo penisu a brýle alá Paris Hilton byli buď fetky nebo bezďáci. Zlatá naše maloměstská smetánka povislých kalhot a károvaných košil. V případě mého krále fotbalového dresu no. Ne skutečně je to strašné, nevím co jako budu v tom světě dělat, jestli je tohle všude, je to strašně škaredé.
Tak mě to trochu vyděsilo, jestli ještě vůbec někde jsou zarostlí hipísaci, co jim je jedno jestli mají zohlý límeček na košili a skejťáci, kterým lezou trenky s undergroundovýma proužkama, s dlouhýma vlasama a fousama. Tak sem si tak říkala, jak dokonalého muže miluju a na druhou stranu, že vlastně asi můžu být ráda, že už takového nikde jinde nepotkám aby mi ho připomínal.
No a taky jsem na sebe pyšná, že se stíhám učit, chodit na pivo, slavit maturity kamarádek, chodit do školy, nespat doma ale v 5 stupních na chatě a ráno vstanout, že stihám vyplét dva skleníky s hnízdama pavouků a povídat si s mýma rajčátkama a nejvíc jsem na sebe pyšná, že sem trochu psychicky v pohodě, i když se mi hlavou honí tisíce věcí a situací a v srdci tisíce bolesti a lásky.
Angličtině a Hře o trůny zdar! a tuto sobotu bych si přála být zase ta klasická alkohlička na baru se sklenicí vody ve 4h ráno polemizuící o zkurveném světě se všemi muži a být opilá..protože už si ani nepamatuju jaké to je.
Volejme léto! a nepropadejme panicím, ještě že tady mám aspoň tu svoji postel.

NEMÁM CO POSLOUCHAT!


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me