Jelíkož ve dnech volna, kterých mám sem tam víc pohromadě pořádně nemám co dělat, snažím se orientovat v tom co se kde děje, mám na to spoustu času a nejsem si jistá, zda-li je to tak úpně dobře. tak to tak všechno čtu, o čem se mluví a o čem se nemluví a nebo nechce mluvit, mluví příliš moc a k ničemu se nedojde a nebo se melou nesmysly.
Z racionálních důvodů se příliš nezaobírám světem jako takovým, politickými systémy nebo tím, co náš svět čeká a nečeká jelikož to vede pouze k tomu aby se člověk znechutil, ztratil víru v budoucnost, přestal mít chuť přivést potomka na tuto planetu a celkově se akorát nasral. Nechci patřit mezi lidi co chtěji strašně všechno zachraňovat ale jediné co dokážou dělat je o tom jen mluvit. Tak se zajímám jen pro svůj zájem a snažím se nenadávat, jelikož tím nic nezachráním.
Samozřejmě, že u piva se debata mnohdy zvrhne k řešení globálních problémů ale sami to znáte, pivo před váma, hlava někde v pivních oparech, každý je chytrý a každý ví nejvíc a debata končí slovy: no je to v hajzlu a hromadným ťuknutím krýglů. Přiznávám, měla jsem to hodně v oblibě.
No každopádně taky samozřejmě patřím mezi ty lidi co odsuzují testování na zvířatech a celkově všech odporností týkajících se zvířat, taky jsem zastánkyní toho, že každý kdo se nechce přizpůsobovat v zemi ať se vrátí tam odkud přišel, odsuzuji zbytečnosti moderní techniky a přemýšlím naopak nad věcma, které by vylepšené být mohli ale nejsou, hlavně že máme plazmové televize s 3D.....
Pak mi taky došlo, že když jsem na chvílí zmizela z ČR otevřel se mi obzor ten, že ne jen tam je bordel v politice a v různých nesmyslných zákonech, ale naopak je to skoro všude. Nemusí to být stejné věci ale všude najdete něco, co je na hovno a co lidi sere. Kdysi jsem si myslela, že jsem tak trochu zastánce anarchismu nebo liberalismu ale pak mi došlo, že dnešní společnost už by nikdy nepochopila hodnoty, o kterých v těchto směrech jde. A když už zmiňuju ty hodnoty vzpomínám si na jednu z posledních debat opět zase nad tím pivem asi k momentálně nejdiskutovanějšímu tématu, které se pomalu ale jistě začíná týkat celého světa, tak jak se jej týkala např. 2. světová válka.
Nerada píšu tak, že řeknu tak a teď se budeme bavit o tomhle a poďme. Já sem si tak spíš v hlavě polemizovala nad jednou věci. Každé náboženství asi vzniká z určitých hodnot a určité víry a od toho se dál náboženství odvíjí. Lidé věří, žijí podle hodnot jejich vyznávaného náboženství, mají svaté písmo, kde je to všechno černé na bílém. Ať už je to vyznávání nějakých hodnot pošpiněno nějakou krvelačnou historií, asi každý víme, že na začátku nikdo nikdy nepočítal s tím, že postupem času začnou umírat lidi.
A tak mi vrtá hlavou, ti lidé, se kterých máme strach a nechceme s nimi mít nic společného, vyznávájí svoje náboženství a tam někde v té jejich knize je napsáno zabíjejte? Když zabijete stáváte se tím víc tím čemu věříte? Když budete ubližovat, zabíjet, znásilňovat, vyhrožovat a bezohledně vraždit....tohle má být odkaz nějákého náboženství? Já nevím, asi tomu špatně rozumím ale snažila jsem se tohle chápat od naprostých prvních kroků této víry a nic takového sem tam nenašla. Takže si myslím, že to už nemá s žádnout vírou nic společného. Jsou to prostě vrazi a neměli by mít vůbec takovou váhu aby jim bylo nějak říkáno natož aby byli zařazeni k nějaké víře.
Strašně mě rozesmutňuje, když někdo pořád říká to slovo rasismus. Já myslím, že mezi strachem a rasismem, jsou docela velké rozdíly a nemá to dohromady absolutně nic společného. Pokud někoho kdo se bojí, budou obviňovat z rasismu...asi už v tomto světě neexistuje pochopení..
Já osobně se nad tím snažím přemýšlet co nejmíň. Jsem daleko od domova a jelikož vidím, kde všude se to děje, začíná mi z toho být ouzko, jelikož je to blízko. Jediné co bych si přála se toho dne D ve zdraví vrátit domů. Svět půjde doprdele tak i tak, pokud tomu tito lidi pomůžou, tak ať, pokud jsme po tom všem proti nim tak slabí. Je to trochu opakování historie, myslela sem, že bylo mnohokrát řečeno, že to už se opakovat nebude..
Nakonec ze mě bude sečtělá dívka, jelikož z nudy si říkám, že se aspoň něco dozvím. Přečtu si zprávy, pak si přečtu sport abych nebyla po zadu když můj král srdce mluví o fotbalu a pak si přečtu horoskop no. Něco mě nasere, něco mi příjde smutně vtipné a tak no. A mimochodem je únor, je to skvostné a prosím jedeme rychle dál.
O mojí cestě do centra Madridu zase příště, mám toho v sobě nějak moc a nevím co mám říct první, hlavně mám strach mluvit o lásce jelikož je všechno strašně mystické.