Možná je to tím, že bude konec února a nebo, že se mi moje láska ozývá a pracuje hahaha ale někdy mě tady přepadne takový vnitřní odpočinkový klid. Asi to bude ale hlavně tím, že bude konec února a do 24. března nebude zbývat mnoho času a já se tak zastavím na týden domů a přesunu do druhé půlky svého experimentu jménem : Odjezd a sbírka zkušeností mimo domov. Hahahaha
Průběhem volných i nevolných dnů stále dělám to, co jsem doma nestíhala. Je to naprosto jasné, sedím u notebooku a čumím na všechno možné. Sleduju lookbook a říkám si hmmmm, hledám filmy a říkám si tak jo to zkusím, cvičím a vzdělávám se v této oblasti a říkám si kurva proč vypadám pořád stejně.
K tomu bych řekla asi jedno Chceš-li pivo píti, na břicho pak stěžovati nesmíš si.
Chtěla bych tady pár slovy a pár dalšíma pomůckama jen tak promítnout, jak se mi tady ty dny sem tam vlečou a nebo taky naopak. Protože musím vždycky v každém životním období tady říct, co mě zrovna bere a nebo naopak.

No tak začala jsem tímto filmem a jak si budete moci postupně všimnout, nevím proč ale téma jakéhosik zmizení obsahuje několik dašlích filmů taky. Takže film fajn, trochu se dalo očekávat, že paní asi nebude úplně normální, takže to, že to mělo psychopatický konec, stejně jako celý průběh bylo jasné. Ovšem jako fanda Jak jsem poznal vaši matku se mi líbil Barney daleko víc než Ben a bylo to jako fajn...ale zas extra asi ne heh.
Po pravdě S. Woodley nemám ráda od toho stupidního seriálu, který měl dlouhý název a sem ráda, že už si ho ani nepamatuju. Docela hodně její obsazení bojovalo s tím, že je tam Eva ale nakonec sem si řekla zkusíme, má tam hezké vlasy. Takže zase zmizení pro změnu fantastické Evy. Nemůžu přestat fanaticky milovat její přízvuk a celkově její hlas. V podstatě asi celou ji. Jakožto fanda i Penny Dreadful sem si řekla, tam kde je Eva, musí být i něco dalšího co stojí za to. A bylo. Super atmosféra, když začala hrát písnička Remembering you standing qiuet in the rain, tak se mi podlomily kolena, i když jsem ležela a snažila jsem se předvídat všechno možné ale takový konec ne! Sem tam mě to v myšlenkách ještě pronásleduje a to je to znamení čehosi dobrého..ovšem pokud to nebyla jen ta Eva.
Dále se chystám na další zmizení tentokrát Eleanor Rigby ale to bude asi i romantika, tak ještě čekám, až budu emotivně fakt vyrovnaná, možná se na to podívám, až tak někdy 20 března s tím, že budu vědět, že 24 března už políbím toho....svého muže ehm.
Pak jsem vsadila opět na Evu Green ve filmu Cracks.
Dále Stoker s Nicole Kidman. Všude musí být aspoň někdo mnou obdivován.
Nějaké psycho Augustine z psychiatrického ústavu. Pro mě vždy ůžo prostředí.
Jelikož čt2 tu nevedu tak stahuju ....a bude hůř. Jsem na to zvědavá.
Hledám taky něco španělského ale ještě mi nic tak extra nepadlo do oka jelikož Almódovara jsme stihli vidět hodně ve škooooole.
Chybí mi Skins nebo prostě seriál tady toho typu. Taky to znáte, když něco tak zbožňujete a ono to pak najednou skončí, že pociťujete prázdnotu a chybí vám ti hrdinové? Tohle mám ze Skins úplně šíleně. A nebo když si vzpomenu na US Being human, jak mě to chybí.huuuuuuuuu........
Z nudy..ale opravdu z nudy pokračuju ve sledování The Vampire Diaries ale u každého dílu, si říkám proč se na to divám. Vlastně tam o nic nejde, dějová linie se nějak ztratila, je tam více postav bez jakéhokoliv smyslu a prostě ta Plec či co by měla přestat točit seriály po jejich 4. řadě. U The Originals je to všechno tak strašně zamotané a nesmyslně propletené, že už tam vlastně neexistujou žádné pravidla toho co může čarodějka, upír nebo vlkodlak, věci se tam tááhnou tak dlouho, že už někdy zapomínám proč se vlastně dějí.
V American horror story se všichni povraždili a bylo po. Ale Jessica Lange je prostě...borka.
Proto se nemůžu dočkat Hry o trůny protože to má aspoň grády.
Objevila jsem tuhle ženu a jako je to dokonalá baba. Nevím co se mi na ni líbí nejvíc, jestli to jakou postavu, jak cvičí, jaké má dobré cviky, jaké má cvičební uniformy, jak skvěle vede celé cvičení a nebo její nadšení. Strašně mě to s ní baví a i když si někdy zpocená a udýchaná říkám, ty vole ona je magor tak je to zatím nejlepší cvičení s nejlepší babou. Plné energie a opravdového pocitu, že něco člověk dělá se svým tělem.
Jelikož jsem měla pohyb ve svém životě už od svých 6ti let, tak se stal jakousi mojí nedílnou součastí. Zjistila jsem, že mi pomáhá jak po fyzické stránce tak hlavně i po té psychické. Cítím se po něm daleko lépe a potřebuju ho. Bez pohybu jsem nervózní a cítím se jak zkyslá dyňa:) A to nemluvím o tom, jak mi chybí celkově tanec, hudba a ty ladné pohyby do taktu..ach. Všechno bude........Nicméně jsem její fanda, sleduju její blog a je to fakt pecka! K tomu všemu se taky snažím žít zdravým životním stylem a jelikož jsem tady měla tu možnost přestat kouřit ( za 8 dní to bude měsíc ) a přestat chlastat, tak se snažím to udržovat i s jídlem. Jestli se cítím výrazně líp nevím....třeba to budu vědět až potom. Ale cítit se dobře ve svém těle díky cvičení, je pro mě to hlavní. Navíc se strašně těžím až s mým mužem budeme běhat a skejtovat, jelikož ona má i přes ty všechny nesportovní věci strašně sportovního ducha a za to sem strašně ráda.
Tak příští týden opět vyrazím do centra, vobčíhnout umění a sport. Objevovat ten svět a rozjímat v samotě cizího města. Měla jsem trochu vnitřní emocionální krizi, která se začala odvíjet od toho, kdo má něco chce víc a potom nemusí mít nic. Ale to všechno pramení z nudy myšlenek tady, tak přemýšlím až moc. Já přece nemůžu po člověku, který má po 10ti letech vztah zázraky, že...já sama nejsem žádný vztahový zázrak totiž. A jsem až opravdu moc zvyklá na to být sama, hlavně v tom ohledu, že se asi chovám trochu bezohledně, jen ve svůj prospěch, to je v prdeli no.
Chtěla bych strašně jít na ples, obléct si šaty a krásně si učesat vlasy, a jeho obléct do košile aby mu to seklo jak bláááázen...i když kdo ví, jestli bysme na ten ples vůbec došli..hehe..momentálně na mě trochu působí dva měsíce bez dotyku, jestli chápete.heh
Na to je nejlepší komenzace dle mého názoru asi Call of Duty, i když při pohledu na toho Mc.Tavishe mám taky co dělat. Prošla jsem už úspěšně celé dvě hry a musím říct, že Modern Warfare 2 je prostě fakt pecka. Už jsem to jela asi po čtvrté a furt mě to baví jak sviňa. Další mě čeká Black Ops, tak sem natěšená jak malé dítě a bdu pokračovat dál samozřejmě.
No nic, výzvám zdar a měsíci březnu vzkážu jen: Makej Makej Makej ať už je 24.
Bez tak se to bude jak na sviňu táhnout jak hovno. Ale já to tam dopracuju to vám říkám. Když zpracuju dvě šiléně děti, jízdu plným busem s kočárkem, ty hovna všude...tak teď zvládnu vše. Zatím námořnicky A-hoj!!!