close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Blame only you Find your way Nebloumej životem a Určuj pravidla

16. listopadu 2015 v 16:15 | Allis |  Tady slečna A.
Víte, cítím, že mi strašně chybí takový jakýsi hlavní účel k tomu zamyšlení se a napsat něco strašně mysticky božího. Mám trochu strach, že jsem se nechala svést na šedý okraj života, kdy ráno vstanete a večer si zase lehnete. Den bez hádek je úspěch, den s nějakou náplní je ještě větší úspěch a jinak je to doslova od ničeho k ničemu.
To, že jsem teď žena v domáctnosti na plný úvazek, to je asi jasneé, připočetla jsem k tomu, že jsem se teď na půl úvazku stala prodavačkou..a to hlavně proto abych mohla lidem okolo sebe koupit vánoční dárky. Život bez peněz je v dnešní době strašně na hovno. Nemůžete nic. V kině sme byli za celou dobu jen jednou na AMY. Ten večer jsem měla chuť jít do hospody ožrat se jak dobytek, pouštět si celý večer z jukeboxu její písničky a při každém panáku řvát NA AMY! Ale pak sem si říkala, že opakovat to samé, co jsem dělala když umřela už asi nemá smysl. Tak sme šli domů a vypili svatomartinské červené a bylo to taky fajn. Člověk musí opravdu vnímat maličkosti a z těch maličkostí se radovat jinak by se mohl rovnou PIF PAF. Prostě bych si strašně přála žít nematerialistický život ale strašně to nejde a strašně to je momentálně můj největší problém a stres, který každodenně doprovází moje já, ať se hne kam se hne...bohužel.
Snad po 4tech letech se těším na sníh a přeju si už teď aby napadl, tak strašně dlouho sem nezažila zimu, ha ale je mi jasné, že po týdnu sněhu už budu zase sprostá. No jo to je prostě klasika.
Jinak víte..já ani nevím co víc bych řekla, mám nějakou vymetenou hlavu na vážné přemýšlení a je možná opravdu pravda, že v ní mám tak šedivo z toho každodenního stereotypů domácích prací a starostí. Říkám, že to musím přežít do konce roku, po novém roce se možná konečně rozjede něco, co by mohlo můj život trochu uklidnit, v podobě pracovních věcí mám na mysli. S mým králem se pořád strašně milujeme a střídavě nenávidíme, někdy se stane i ještě nějaká ta šílenost, že za ním běžím v pyžamu a papučích přes promočenou noční ulici se udobřit. Jsem strašně zlá, na to, že jsem ho chtěla celý život, jsem na něho zlá a chci ho pořád měnít a jsem jako diktátor. Jsem za to na sebe naštvaná ale já za to nemůžu, že jsem zdědila vlastnosti po mém otci, v jeho případě je to v pořádku, že je takový jaký je protože je chlap! Ale já jako žena jsem s těmito vlastnostmí prostě na zabití..a tento názor nikomu neberu. Přála bych si být něžnější a klidnější...ale vždyť to byl vždy jen sen..nereálný podotýkám. Ale snažím se...snažím se opravdu být hodnější.
No a vlastně jsem ze svých řad vyřadila jednu osobu, lépe řečeno kamarádku, kterou už teď vlastně není. Zkráceně vám řeknu důvod a to ten, že jsem byla napadena slovně a bylo mi vyčteno, že je můj problém že nežeru éčko a proto se mi nechce ven s těma všema co to žerou a můžu si za to sama. Nenávidím pokrytce, očividné sobce co si myslí, že to vše co dělají je v pořádku ale jiné měřítko používají na ty ostatní co dělají to samé...aaa prostě pohár přetekl, ustřihla jsem kontakty a je mi dobře, konečně. Musím uznat, že jsem o tom snila už delší dobu. Nemusím se před nikým pořád objahovat, nikdo mě neponižuje a prostě...jo je to klidnější :) Malá pozitiva jsou přece taky důležitá pozitiva!
Ty malé radosti, jako nově nabatikované závěsy a polštářky, vítr ve vlasech, krásné tenisky VANS od mého přítele muhehe, zpravená vrzající postel co už nevrže, supr vánoční dárek pro mamku, pochvala že mi to jako prodavačce jde haha, možnost přivýdělku na farmě!!! bože na to se tak nesmírně těším až tohle začne, nedovede si představit jaká jiskřička štěstí ve mě září při představě, ž budu moct kydat hnůj okolo koní! Vidíte..já prostě jsem tak nenáročný člověk ke štěstí mi stačí kydat hnůj a probouzet se vedle něj každé ráno...kdybych měla někde chatku na samotě u lesa, vodu z tůňky, pořádné kamna na teplo a vaření, psa a prase nechybí mi ke štěstí už vůbec nic!!! Tak proč furt nějaké prachy sem a tam, materialismus a nervy a stres, systém ze kterého chci pryč a já jednou uteču...tím se musím uklidňovat každý večer, abych se vyspala a ráno mohla vstát...Potřebovala bych trochu odblokovat zbytečné potřeby mít stres, nervy a prostě se umět na věci vysrat. Strašně moc si všechno beru a strašně moc mě to ničí a neumím si jen tak říct, že na to prostě seru!!! Olé

ach jo
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me