Takže, nejspíš jsem se zmiňovala, že jsem začala pracovat jako prodavačka pro nejmenovaný obchodní řetězec. Jsem teď trochu takovy poddruh zase buď lidem markuju jejich zboží nebo pro změnu po nich uklízím pokoje v penzionu, na již zmíněné farmě, kde jsem už i kydala hnůj. Začalo to tak, že v první stáji jsem byla hrozně šťastná, že kydám hnůj...když jsem kydala osmou stáj, bolelo mě celé tělo, byla sem na dně se svými silami, měla jsem hlad, chtělo se mi trochu plakat ale pořád jsem se snažila být uvnitř sebe hrdá a pyšná, že kydám hnůj na farmě....to víte no, po dlouhé jsem pracovala jakože opravdu pracovala a byla sem zedřená jak starý chlap ale byla jsem spokojená. Ale spíš sem se chtěla věnovat tomu obchodnímu řetězci....
....takže..je to asi druhý nebo třetí skladník a jmenuje se zase David...to je poprvé co jsem otevřeně řekla jméno, které je pravé heh, ale jo jmenuje se David a že jich znám hodně...no a jeden den sme tak spolu kecali haha hehe že klasika jakože když jsem ti kolegové..velké haha...a pak jeden den sem tak seděla za tou pokladnou a napadlo mě, kurva ale on je sexy...jako fakt je sexy, i když je mladší( což se stalo jen jednou, že by se mi líbil mladší kluk a to byl osudový chlapec, vždyť kvůli tomu máme tento blog že a hlavně mě připadá pedofilní mít v merku mladé kluky ale.....)
a pamatuju si ho ze základní školy, musela jsem uznat, že z něho vyrostl šikovný chalan, ale co...najednou ve mě vypukly nějaké myšlenky a pocity, jakobych snad já nevím bože..se cítila trochu zamilovaná s jedním motýlkem v břiše, abychom nepřeháněli...pak říkal, že na mě bude čekat na baru, jako ze srandy chápete, protože pijeme a pijeme na stejném místě a taky na stejném místě pracujeme, není to k popukání..( používám trochu ironie jo abyste si nemysleli, že jsem kráva) a já jsem si tak řekla, no já ti dám, že na mě budeš čekat, abych tě pak já nečekala někde za rohem ha, včera přišel na pivo a podíval se na mě takovým tím pohledem, že jsem mu úplně u prdele. Já jsem ovšem ve své hlavě propadla najivním představám jakoby snad o lásce z pasáže a včera, když jsem seděla celý den za pokladnou, představovala jsem si jak máme vzrušující románek. A proč to? To ani sama nevím, asi mi něco chybí že, jo asi jo, možná mi trochu chybí zažít první zamilování, nebo láska nebo klid v duši a nebo kurva asi všechno...
Jo mám mírnou depresi ale snažím se to všechno říct tak, aby to tak nevypadalo. Paradox je totiž ten, že tady ten mladý skladník má asi pořád víc peněz než můj 30ti letý chlap...a ještě směšnější je, že by mi ten mladý skladníček mohl narozdníl od mého přítele aspoň koupit pivo. Když se pak kámoš ptá co má koupit kamarádce na narozeniny, můj bývalý sexualní úlet mu na to říká ať ji koupí nějaký wellnes zájezd, tak se mi zachtělo zaplakat ale snažím se být pořád tvrďačka a i když mám já práce 2 a můj přítel ani jednu, nechci si přiznat, že tohle nikdy nebude dobrá budoucnost.
Uvízla jsem v pasti, kterou jsem si udělala sama a můžu se sama sobě maximálně smát před zrcadlem. Můj bývalý přítel mi včera řekl, tak vídíš, pořád si to chtěla, máš a my ti teď jen můžeme říct, že jsme ti to říkali....To víte, my tak dycky sedíme u stolu s bývalýma, s bývalýma sexema, s přítelem a třeba tam někde sedí i nějaký budoucí přítel co já vím, sme totiž malé město :)
Pointa ale je ta, že už moc dobře vím, že nemůžu žít život s kým si ho nemůžu nijak užít a s někým, kdo nemá absolutně žádnou korunu. Jelikož budou zase Vánoce, nechám ultimáta a řešení na Nový rok...ale odmítám takhle žít.
Chci aby mě někdo chytil, v žáru vášně políbil, koupil mi wellnes na vánoce, vzal mě na večeři, koupil mi kytku, řekl že jsem nádherná, že mě chce a miluje...a místo toho je to furt samá hádka, řešení peněz, dojeby dojeby sračky a pláč...super!!!
Jo a víte co...v The Sims jsem vytvořila jakože sebe a jakože toho skladníka a teď se nežně oťukáváme a pak snad skončíme v posteli. Promítám si v hlavě všechny ty moje chlapy...že jsem strašně žrala to, že na začátku to vypadalo, že by se nikdy mezi náma nemohlo nic stát, nechtěla jsem je a oni nechtěli mě...i když vlastně já jsem měla vždycky jasno, že je chci... a pak sem je všechny dostala a pak sem si to vyčítala a bylo mi to nechutné a protivné a teď jsou to moji nejlepší kamarádi....jenže tenkrát jsem byla svobodná s jeho stínem za zády, teď není stín ale je on, ten, kterého jsem si vymodlila....a není to správné...a není správné už vůbec abych dělala podobné věci protože jsem už zažila být nevěrná a nechci to nikdy opakovat a nikdy to nechci udělat jemu ale.....nejsem šťastná, nemám totiž nic...ani romantického přítele, ani takového co mě může pozvat na pivo nebo mi něco koupit, nemám ani sex a nemám ani vášeň a důvěru a zodpovědnost...
Já si totiž myslím a to myslím vážně, že bych si po tom všem zasloužila nějakého milionáře, co by mi koupil dům na pláži v austrálii, postavil by mi mini farmu v itálii s vinicí a měl by mě hrozně rád jako kamarádku abych já mohla mít jiné kamarády...teď to zní trochu děvkovsky ale co no...prostě..stejně bych pak zase nebyla šťastná.
Nechtěla sem z toho udělat depku a stejně sem to posrala že, tak si půjdu zahrát the sims jako kdysi když jsem milovala prvního Davida v 15ti....joooooooooooo
Mám vlastně Jacka....ožralého, povalečského bohéma bez pěnez...ale Jack měl aspoň ty sexy ramena a jezdil na nákladních vagónech vlaku!!!!!!