close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

protože Jack .......

21. února 2016 v 17:08 | Allis |  Místo pro vypsání..
Víte o tom, že když je v rodině alkoholismus, tak se dědí vždycky ob generaci? Takže moje dítě bude alkoholik po dědečkovi, který je alkoholik po svém dědečkovi, což byl farmář na jižní moravě a když umřel, dlouho ležel mrtvý v posteli ve světnici, vedle které jsem hodně let spávala.... a on tam byl ale byl hodný duch, naštěstí
takže logicky, ja bych alkoholička být neměla ale úplně přesně mám ten samý pocit, co měl podle mě můj taťka, když seděl v hospodě, že nemůže jít domů, jakože to nejde prostě, ještě panák, ještě pivo, cigaretu (fuj a to nemám kouřit), prostě nejde to jít domů. To máte takový pocit, kdy se ve vás všechno sevře a zároveň vybouchne a při pohledu na hodiny, že je 12 je čas tak pak přijdete stejně v 5. Tati, proč já? No ale tak sem se rozhodla na tom pracovat. Ano dnes ráno jsem zase přišla o půl 7, teď tady sedím a piju desítku a poslouchám Demi Lovato a jako jo..střízlivím..nebo vlastně s tou desítkou ne..
Proč o tom ale vlastně mluvím, k Jackovi mě táhne víc než jen alkohol, mnohem víc, to že pil je jen desetinkou proč sme my dva prošvihli šanci. Čeká na mě v alko nebi já vím. Chci o něm chvíli mluvit. Strašně mi chybí. Pokaždé, když se vracím nad těmi rány domů, poslouchám Jackův životopis, co jsem si stáhla na uložto. On tam jakože mluví, česky, ale mluví strašně dobře, já si strašně představuju, že je to fakt on a když mluví o big sur, věděla jsem ještě dřív, než to řekl, že je to knížka o chlastu. No včera se mi vybil mobil cestou domů a najednou sem byla bez Jacka, to bylo strašné. Tak sem si s ním povídala imaginárně anglicky než jsem došla domů.
Jeden den, kdy jsme se zase měli rozejít, sem si pustila Big Sur protože tam konečně trochu ztvárnili Jacka jak by měl být a když tam souloží, tak je to fakt sexy. Chtělo se mi celý ten film strašně brečet, já se s tím asi nikdy nesmířím, že někdo takový byl a já sem se s ním nemohla ani opít a co všechno dalšího sme taky nestihli, nad tím nechci ani přemýšlet. Je pro mě nejdokonalejší osobností minulosti, samozřejmě že v jeho závěsu je Marilyn Monroe nebo Amy Winehouse a každá kontroverzní osobnost. Protože kontroverznost je podle mě ta najeúžasnější věc, že je někdo záporný a kladný zároveň. Hra o trůny by o tom mohla vyprávět že, Třeba Cersei buď milujeme nebo nenávídíme. Jona jenom milujeme, to tak prostě je. Tu červenovlasou krávu rádi nemáme no.
Nejhorší na tom je, že tak trochu Jacka mám ale nějak jinak prostě.
Včera sme si to strašně užili, ti lidi, v té naší životní hospodě jsou něco tak úžasného. Někdy si říkám kdo to má? Když vstoupí do hospody a najednou má okolo sebe všechny co ho mají jen rádi a nechtějí hledat chyby, lidi co mě brání a co neví, co se v podstatě děje za zavřenými dveřmi doma. Že jsem vlastně labilní kráva, se sklony k sebevraždě, brečíčí vydírající chlastající a v hlavě koketující pitka. Musím ale přiznat, že jsem už odmilovala od svého idola, trochu mě stále bere, když do mě jakože nechtě drká aby na sebe upozornil ale už to není takové to, chci tě ojet hned teď. Už piju druhé pivo.
Rozhodla jsem se splnit si sen. Odjet do Austrálie ale ještě musím doladit nějaké detaily. Kdy kde jak.. ale je to můj celoživotní sen a nemůžu umřít s tím, že jsem tam nebyla. Takže pojedu. Pak si koupím psa a potom snad někdy budu mít farmu a muže, který.... si mě bude chtít vzít, koupí mi ..... něco..... , dovolí mi kouřit aspoň jen u piva a bude mě bože můj milovat víc než já jeho. Je to hrozné s těma cigeretama, nejde mi se od toho odpoutat, připadám si tak štrašně jakože...celá když kouřím a když nekouřím připadám si jakoby půlka.
Chtěla bych si s ním balit cigarety za zvuků jazzu, olizovat papírek a přitom se na něj usmívat, pít whiskey, kterou nesnáším, jen kvůli němu, číst si knížky, filozofovat o tom proč je svět na světě a milovat se. Musím zase zopakovat tu frázi, že si nějak případám celkově, že tady jsem nezaparkovala svoje auto. Ale jeho prostě miluju, on je už láska navždy. Snad se někdy vyfotím u jeho památníku v San Franciscu nebo kde to je(to bys měla vědět ne fanynko heh), měli sme se spolu upít a prožít život v lásce a v chlastu ale to by nám asi hráblo jako tenkrát Jaredovi v Requiem for dream, bože dlouho sem to neviděla. Víte já ho samozřejmě nemiluju jen jako osobu ale i jako spisovatele. Vyprávěla jsem vám někdy jak sem ho poznala?
V našem semináři angličtiny jsme si měli každý napsat jméno k jedné knížce, co byly na papíře. Samozřejmě všechny známé knížky od americkýych a anglických autorů už byly zabrané, kamarádka přede mnou se napsala k přeletu nad kukaččím hnízdem. Říkala sem si aha, tak to už je v podstatě jedno, neznám ani jednu knížku, takže se napíšu k čemukoliv. Projížděla jsem ty názvy a bylo tam On the road. Tak sem si řekla to by mohlo být o nějakém cestování ( samozřejmě jsem o něm trapně do té doby nevěděla, jak taky a od koho, nemám sečtělou rodinu), tak sem se tam napsala. Pak jsem přišla domů a zadala si jeho jméno do googlu, najednou mi tam vyjel celkem sympatcký chlapík, po více fotkách víc než sympatický, na fotkách s cigaretou a panákem, po přečtení životopisu a zjištění alko umrtí mi bylo jasné, že to byl prasák a alkoholik, no jediná otázka byla jestli se mi budou líbit i ty knížky. On the road mě samozřejmě na poprvé ohromilo (film absolutně ne) ,prostě chlastačka na cestách s babama a sexy autama. Jako láska už dávno vzplála v té době. Dharmovi tuláci mě moc nevzali protože tam byl furt moc nábožný na mě, on věřil v zajimavé věci ale zrovna tohle moc pro mě není, ale meditovat u stromu bych s ním klidně mohla hodiny ale asi bych nemeditovala. Jak ale přišel Big Sur, začala jsem se snad poprvé smát u knížky a říkat bože Jacku, každá stránka, každá jeho myšlenka byla tak hluboká, že nemůžete jeho duši nemilovat. On na pláži v delíriu s perem a papírem píšícím básně..a ten osel....a ty nesmyslné důležitosti, které byly na život důležité. Mohla bych jmenovat tisíce vět, které vyřkl a byly zásádní. Ach...
Víte na mobilu na tapetě mám teď jen Jacka, když se mě můj muž zeptal proč, tak sem řekla, že ho prostě v tomto období miluju víc. Potom tam mám nejkrásnější větu co řekl.... Někteří lidé jsou tak chudí, jediné co mají jsou peníze..... A samozřejmě toho řekl víc zásadního viz můj maturitni status :)
Bylo pro mě osudově náhodné napsat k jeho knize své jméno a proto vím, že není buď osud nebo náhoda ale jsou osudové náhody a to vím už od svých 15ti let, kdy mě chytil za ruku jeden muž a řekl, že jsem nádherná. Teď vedle něho každý večer usínám a ráno se probouzím a nemyslím si, že jsem si zrovna tuhle osudovou náhodu zasloužila. Všichni okolo mě se rozcházejí a já pořád nechápu kde na to berou sílu. Oni mě pořád objímají a říkají ty jsi silná ty jsi silná a ten můj sex omyl pak říká doufám, že jsi v pořádku nebo mu rozbiju hubu a tentokrát pořádně....a já je prostě všechny miluju...od těch co je beru jako bratry, mého budoucího šéfa až po ty co je skromně obdivuju....
Asi už bych měla jít spát...až budu v austrálii tak vám řeknu kdo jsem... protože doufám, že víte, že nejsem ta za koho se vydávám..
Ať žije pivo cigáro a Jack....můj Jack...
ten článek dneska píšu snad od půl 2 mezi tím střídavě poslouchám rihannu demi lovato a gwen stefani vypila sem dva lahváče které mě zase opily a no.... náročná to depkařská neděle v dešti nad polemizací o jackovi ...zapoměla jsem dodat, že střízlivějící po včerejším nádherném maškarním mejdanu!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me