close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Here comes the sun....little darling

27. dubna 2017 v 20:34 | Allis |  Tady slečna A.
Jak již bývá zvykem, velikonoční pondělí bývá kruté. Letos tomu nebylo jinak. Minulý rok jsem vyjímečně..VYJÍMEČNĚ..podotýkám opravdu vyjímečně usla v hospodě a letos to dopadlo pravým opakem. Seděla jsem v ní až do půl 6 do rána. Bylo to ale paradoxně jedno z těch klidnějších velikonočních pondělí, kdy se nic neposralo, nic špatného se nestalo a nemusí tady figurovat žádné výčitky. Naštěstí. Výčitky totiž stačily, za pátek, kdy jsem po 14ti dnech vyrazila do éteru a při cestě domů, kdy si nic nepamatuju, jsem si zvrtla kotník, na který nemohla týden došlápnout. V neděli jsme byli na punku ale se svým kotníkem a pivem, jsme poslušně seděli u stolu, zpívala jsem, tleskala, podupala si zdravou nožkou pod stolem a ve vši počestnosti si pak zavolala taxíka, snad poprvé v životě jsem si pro sebe jako nějaká lady zavolala taíka a ve 3 jela domů. Tak to byl zhruba velikonoční čas letošního roku.
Stále jsem rozejdená, svobodná a stále si to užívám. Nebo spíš konečně si to užívám. Hlava se natočila správným směrem(jak v čem teda) a já konečně cítím, že jsem lehčí, klidnější a všechno je lepší. Je to moc fajn. Na druhou stranu je tady problém ten, že moje hlava potřebuje být stále zaměstnaná. Já proště neumím jen tak být bez dávání nějakých citů sem a tam. Nevím nejde mi to. Učím se být sama a nepotřebovat muže, což mi jde. Moje srdce ale jaksi nedokáže být klidné a nevyhledávat oběti pro mé zalíbení. To je asi fakt marný boj. Tak se tak bavím, kochám, zamilovávám, sním, sním a pořád sním. Za zády mám pořád toho bývalého krále srdce, to je poprvé, co jsem kdy v životě napsala bývalý král srdce....no prostě mě chce stále zpátky, vypisuje, volá, prosí, brečí a zase jen deptá a deptá. Nechápe totiž, že mě nemá co chybět. Co mi má chybět? Ten pláč, ty sračky? Neustále čekání až se vrátí z hospody? Výčitky, že jsem alkoholička a děvka?
Jo dobré, všichni víme, že s tím chlastem je to trochu na štíru ale s tou děvkou?? No tak to pardon!! Takže tak. A dny se točí..točí a voda padá a tak....
Za posledních 14 dní svítilo slunce jeden celý den a to jak se známe má katastrofický vliv na mě, moji duši, moji náladu, elán, energii no prostě už zase na všechno. Týden..ok ale dva týdny to už je moji milí moc.
Stále jsem úspěšnou pracovníci na farmě, jsem vlastně pasačka koz, hus, koní, ovcí. Náhradní matka pro 3 jehňata, které přišly o mamku ovci. Nejlepší kámoškou pro mojí psí kolegyni. Dojička koz a rozdávající lásku pro všechny. Je krásné být šťastná ve své práci a je krásné moct si říct, jediné co mě dělá opravdu šťastnou je moje práce. Heh no to další trochu pokulhavá ale makám na tom. Makám na tom být v pohodě a jít za svým. Najít svůj opět ztracený cíl!
Tím chci docílit tak, že letos pojedu úplně všude kam jet chci. Tedy na Mystic, na Imagine Dragons, na Wanastovky konečně!!!!! taky už mě úplně vidíte s tím pivem a cigárem v ruce řvát slečna anna je za vodou? hihihihi, pak chci jet do Říma na víkend, chodit na všechny punkové akce tady u nás ať žije zase punk v nás a nic jiného a prostě si to chci všechno nejvíc užít.
Jako poslední věc co mi leží na srdci před zítřejším pátkem, kdy se teda opět po 14ti dnech chystám do éteru, na punk, je ta, že jsem napsala svůj první dopis v životě. Nikdy jsem neměla šanci psát dopisy, kromě pohledů z traumatického tábora v dětství. Teď sem se teda po měsíci váhání rozhodla napsat svůj první dopis. Jak jinak než v opilosti jsem si zjistila adresu. Nebyla náročná. Plzeň. A tak jsem poslala svůj první dopis. Do Plzně. Své platonické lásce ze základní školy. Tomu chlapci, kvůli kterému mám blog. Mojí úplně nejvíc první lásce. Do Plzně. Do vězení. Ehm. No.
Když jsem to poslala dávala jsem 40% šance na to, že to dojde tam kam má a že to vůbec přečte. Ale bůh mě poser za 5 dní tu byla odpověď. Dopis z Plzně, od mé bývalé platonické lásky. V tom dopise píše, že jsem moc milá a chytrá holka. Je vidět, že ty dva roky, před kterými jsme se viděli naposled asi dělají dost. Ale je to hezké dlouho mi to nikdo neřekl. Tak mi přišel můj první dopis. A já píšu další. A nevím proč. A nechci na to asi ani přijít. Chci si zaměstnat hlavu a psát si dopisy. Snad nám to vydrží až do 30. září, kdy bude volný. No. A tak se mám já.
Moc milé na tom ale je, že díky tomu všemu okolo dostávám šíleně moc nápadů na psaní knižek, povídek všeho, zase jako tenkrát.
Tak. Kouzla kouzel.
Pojďmě přivolat už to slunce, i když má zítra chcát zase celý den. Ale pojďme přivolat to slunce, už chci nosit šaty a sukně protože jsem si jich přes zimu hrozně moc nakoupila.
Ať to žije!
Jo málem bych zapoměla, po mých 15ti hodinách prosezených v hospodě v pondělí, jsem si dala nové zásady.
Nepiju tvrdý alkohol
Vracím se max do 2 hodiny ranní
Dávám na sebe pozor za jakýchkoliv okolností
Neseru se ostatním do vztahu
a Nejím pečivo
ČAAUU

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
I need you to need me